V poslední době mi dávají děti docela zabrat a kromě dětí mi zabírají dost času i mé mnohé koníčky. Domnívám se, ze nebýt jich, tak jsem už děti přizabila 😀 Vzhledem k tomu, že je u nás dnes poměrně chladno a hlavně větrno, tak jsem se rozhodla, že napíšu pár aktualit. Uvařte si kafe a jdeme na to 🙂
Continue reading „Po delší době zase zpět“
Dnes jsem měla další Vánoce.. Nevím, kolikáté to už letos byly, ale tentokrát to byla opravdu nadílka 😀 Má ibišková sestra měla potřebu ostříhat svoje ibišky a jelikož nemá času nazbyt, tak vše naházela do jedné krabice a poslala ke mně. 🙂 Continue reading „Ibišková nadílka“
Není moc o čem psát, kromě toho, že zahrada a koneckonců i ibišky se pomalu ukládají k zimnímu spánku.. nicméně pár novinek by se našlo, tak šup sem s nimi…
Po dlouhé době zase přišla řada na ibišky.. Trochu jsem oprášila mé nadšení pro tyto krásné dřeviny. Může za to hlavně nová nabídka ibišků u Gommera a hlavně lidičkové, kteří mě ukecali, abych provedla hromadnou objednávku, protože se mi do ní fakt vůbec, ale vůbec nechtělo.. 🙂 Continue reading „Zase trochu ibiškově“
Nenápadně nakukuju do pytlíčků a zkoumám, jestli se neukazují kořínky a s radostí v srdci si dovoluji oznámit, že už se kořínky vesele klubou 🙂
Tak je tu update mého předposledního fialkového příspěvku. Již to je něco málo přes 14 dní, co mi koření část lístečků fialek.
Tak dnes dorazila zásilka z growshopu 😀 Potřebuju přesadit pár kousků ibišků a pro fialky se bude taky hodit..Potřebovala jsem i nějaký mňamky pro miminka fialek a taky by to trochu chtělo podpořit ibiškové semenáče v růstu.
V poslední době jsem v jednom kole… Mám za sebou 5. stupeň kurzu One Brain Kineziologie, do toho lítám okolo zahrady, což mi poslední týden moc nejde, jelikož jsem si nějak hnula s kolenem při běhání.. 😀 Ibišky jsem vystěhovala ven na nový dřevěný stojan, který mi vyrobil kamarád Honza, takže snad ibichy nebudu sbírat po zemi jako vloni. 🙂 Continue reading „Jak jsem propadla africkým fialkám“
Tak jsem si dnes ukradla chvilku i pro sebe. Dnešek začal opravdu dobrodružně. Fotila jsem nadšeně všechny roubovance, potom i děti a jelikož Pan Prcík už umí taky fotit, tak dostal důvěru a chvilku mohl fotit taky.. do té doby, než upustil foťák na mou hlavu a mně začala prýštit krev, jako kdyby mě vzal po hlavě sekerou.. :)) Ale oba jsme živí, tak si teď vychutnám tu radost z toho, jak se mi roubíci pěkně ujímají.
Ten čas letí… Máme za sebou Velikonoce, které jsme strávili na Moravě u mé mamky. Po návratu mě nečekaly žádné přesvědčivé výsledky, ale po dnešku už jsem se rozhodla maličko to zmapovat a zdokumentovat 🙂 Takže pěkně popořadě…. Continue reading „Roubovnaci se pomalu probouzí k životu“